Reklama
 
Blog | Hana Huntová

Nějak, i když těžce, začít musím

Tak jsem si zažádala o přístup do Respekťáckého blogu. Tvářili se trochu elitisticky, místní administrátoři. Každý si tu prý blog založit nemůže. Ale hned další den mi přišla zpráva, že já tedy mohu. No a hned vzniká otázka, zda ta kritéria prostě tak přísná nebudou, nebo - a to je také možné, prostě něco zajímavého na mém psaní může být. Tak pokorně, motivována tímto drobným úspěchem dne, začnu. 

Téma bych měla. Chci si psát o médiích no a pár dalších věcí se také určitě najde. Jako blogger začínám, tak budu hledat tu správnou nit, zaostřený úhel pohledu, a spoléhat na to, že jak o tom povídám bude časem nabírat na zajímavosti, třeba si to někdo přečte a napíše mi názor. Nuže, vezměme to od podlahy a řekněme si na začátek z čeho budu čerpat. 

Před pár lety jsem začala studovat Sociologii na Open University.  Jedná se o britskou universitu, která se specializuje hlavně na dálkové vzdělávání. Má více než 150 000 studentů, a příjemný, velmi propracovaný systém výuky. Když mi přišel první obrovský modrý pytel plný knížek, kazet, CD romů, sešitů a instrukcí, netušila jsem, jestli mne to někam dovede a jak to vlastně zvládnu. 

Mám přiděleného lektora, který průběžně známkuje eseje během roku a pomáhá (ti lepší psychickou podporou a jakýmsi dialogem) zvládnout šílené tempo, které po devíti měsících vyvrcholí tříhodinovým sezením nad závěrečnou písemnou zkouškou, kterou píšu pod dohledem nechápajícího pracovníka British Councilu (alternativa je kvůli tomu jet do Anglie a přemýšlet, že mám koukat na druhou stranu když přecházím).

Reklama

Donutit se přečíst okolo 100 stránek každý týden a občas k tomu cosi cvičit chce železnou disciplínu, ale nějaké triky jak na to jsem si už osvojila. Když skončím s náplní pracovního dne, najde se hodina mezi psem a spánkem na studium. Tedy teoreticky pokud nedostanu odkládací nemoc. Asi to zvládám protože mne to hlavně baví, přemýšlet si o tom, jak to mezi lidmi bývá, jak je ta sociologie cosi jako vysvětlení světa pro ty, kteří tolik nevěří v peklo a nebe a stejně by rádi nějaké vysvětlení jak ty běžné věci okolo nás fungují. Líp tak ten lidský spletenec chápu a rozumět mu je vždy dobré. 

V angličtině studuji hlavně kvůli tomu, že na UK se spíš učí statistika než sociologie a hlavně už asi nejsem proutek, který se se svou tvrdohlavou povahou ve svém věku nechá ohýbat českým školstvím. A tak v mé hlavě žije anglicky strukturovaný svět, který má zatím nedefinované brány do toho českého a tenhle blog má být i jednou z možností jak ty světy nechat prolínat mezi sebou. Asi budu místy otravovat překladatelskými oříšky, vzala jsem si na pomoc český překlad knížku Denise McQuaila "Úvod do teorie masové komunikace" v českém překladu Jana Jiráka a Marcela Kabáta. Ale hlavní téma by mělo být média, masová komunikace, teorie, britská akademická realita a pohled na média zevnitř, zvenčí, česky s tou britskou míchanicí. Uch (uh?), to tedy bude maso(vá) mediální fašírka. 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama